TEETH - The Will of Hate
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Newyorčania v toxickom a rádioaktívnom bahne technického brutálneho death metalu mutujú už tridsiatu druhú (!) sezónu a na nasledovníka albumu „Eugenics“ sme si museli počkať pekný tucet rokov. Kapela na skrátenie času znovu nahrala svoj debut z roku 1999 a po dvadsiatich rokoch ho s preleštenou fasádou pustila do sveta u Sevared Records. Ešte predtým vydala trojskladbové EP „Malignant Future“ a ja som fakt rád, že Danny Nelson (vokály), Ron Kachnic (gitary), Mike Heller (bicie) a hosťujúci basák Jacob Schmidt (DEFEATED SANITY) 14. júna vydali ďalšiu zdravú polhodinku sofistikovaného smrtiaceho zverstva.
Deväť skladieb vysoko technicky, ale príčetne podaného BDM, presne tak, ako to mám rád. Je tu snaha i schopnosť hrať prepracované, miestami možno až komplikované party všetkých nástrojov, ale napriek tomu kompozície nestrácajú ťah a podstatu, ktorou je tu extrémne, kruté podanie death metalu. Takto hrajú ľudia, ktorí si rochnia v komplikovanosti, ale žáner ňou nepokazia, naopak mu pridajú na hodnote. Rytmicky sú MALIGNANCY zložití, nelezú tým však na nervy, lebo vedia komponovať. Skrátka v podstate náklepový, hutný a drvivý death metal s hlbokým a zároveň zrozumiteľným growlom, zaujímavými riffmi a vyhrávkami a znepokojivou, chladnou atmosférou. Celkom prekvapivo – možno je to zvuk, farba vokálu, pôvod – na viacerých miestach MALIGNANCY pripomenú aj IMMOLATION. Na umiestnenie v koncoročnom rebríčku to je, budú tam aj DEFEATED SANITY, tiež taká hravá partia, novinku nedávno recenzoval Reaper.
Danny Nelson
- vokály
Ron Kachnic
- gitara
Mike Heller
- bicie
1. Existential Dread
2. Binary Paradigm
3. Irradiated Miscreation
4. Purity of Purpose
5. Ancillary Biorhythms
6. Haunted Symmetry
7. Decomposing Divinity
8. Oppositional Defiance
9. Biological Absurdity
...Discontinued (2024)
Intrauterine Cannibalism (2019)
Malignant Future (EP) (2016)
Eugenics (2012)
Inhuman Grotesqueries (2007)
Yonkers Death - Unreleased Death Metal Comp From 1991 (split) (2007)
Promo 2005 (demo) (2005)
Cross Species Transmutation (EP) (2003)
Malignancy/Intervalle Bizzare (split) (2002)
Ignorance Is Bliss (kompilácia) (2001)
Motivated by Hunger (EP) (2000)
Intrauterine Cannibalism (1999)
Promo CD (demo) (1998)
Ignorance Is Bliss (demo) (1997)
Rehearsal Demo (demo) (1996)
Rotten Seed (demo) (1994)
Eaten Out From Within (demo) (1993)
Datum vydání: Pátek, 14. června 2024
Vydavatel: WILLOWTIP INC. (WTP)
Stopáž: 33:19
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.